Tentokrát bych tu ráda rozvedla téma, které ne vždy může být pro lidi takovou zábavou jako pro mě. Mám velké štěstí, že mám práci, která mě baví a dělá mě šťastnou, ale byla to cesta a nic nevzniklo z ničeho. Kde mě oslovila myšlenka vydat se na cestu freelancera a poté založit firmu? Jaké jsou moje tipy a rady na spokojené zaměstnance, klienty a celkovou spolupráci, aby vaše společnost rostla a neuvadala? Proč preferujeme vykání před tykáním?
To, že nemůžu pracovat pod někým jsem věděla už na střední. Já si totiž strašně ráda nechám poradit, neustále se snažím sebe/vzdělávat a posouvat se dál, ale co nesnesu je mít pocit, že mě někdo dusí a diktuje mi, co mám dělat. Potřebuju svobodu. A to se bohužel (pokud jste zaměstnanec) často nestává, že byste měli v práci volnost. Šéfové vám stojí za zády, neustále jste pod tlakem, stres přibývá a z práce člověk nechodí šťastný, ale spíš nasra...
Toho se snažím jako "šéf" (to je strašně vtipný o sobě takhle mluvit..:D) vyvarovat. Upřímně, já se za šéfa ani moc nepovažuju, beru to tak, že to jsou moji spolupracovníci a rovnocenní kolegové - ne podřízení! (A to je podle mě hodně důležité si uvědomit!) Ze začátku je to vždycky náročnější, to ano, než si zvykneme na společnou komunikaci, než se sžijeme a zavedeme řád. Ale pak mým kolegům nechávám volnou ruku. Jen jednou za čas zkontroluji, zda je vše OK - a ono to naštěstí JE OK! :)
Můj tip pro vás je: Hledat si k sobě takové lidi, kteří jsou schopnější a zkušenější než vy! Není totiž nic lepšího, než když spolupracujete s kolegy, které nemusíte kontrolovat, víte, že práci odvádí na 100 % a věříte jim. To totiž roztočí pomyslné kolečko všestranné spokojenosti - vy jste spokojení, protože jste v klidu - kolega je spokojený, protože má pocit svobody a seberealizace - klient je spokojený, protože dostává ty nejlepší možné výsledky.
Opravdu, největší štěstí, které pro svou firmu, sebe i kolegy můžete udělat je, hledat k sobě opravdové profíky. To může být občas problém, ale pokud víte co chcete, co má dotyčný umět a znát a hned na začátku nastavíte pravidla pro pohodové fungování, tak to šlape všechno jak má. Nemusíte nutně hledat na všechny pozice seniorní kolegy, ba naopak, i studenti bez větších zkušeností mají chuť se rychle naučit něco nového a když vidíte, že ten člověk opravdu chce a je do toho zapálen, nebojte se ho zaškolit a přizvat do týmu! Vyplatí se to. :)
Spolupráce s kolegy (ale i klienty) musí být prostě příjemná, a to oboustranně! Na osobním přístupu si zakládáme a se všemi našimi kolegy (i klienty) máme velmi přátelský vztah (možná až nezvykle - když to sleduji jinde). To nutně neznamená, že si musíte se všemi tykat, ba naopak. Já preferuji vykání aneb "Je horší říkat Vy vole než ty vole"... Ale vytvořili jsme si už takovou "pracovní rodinku", jestli to tak můžu říct.
Také nám nevadí udělat nějakou práci pro klienty nad rámec, zdarma jim poradit, atd.. A naši klienti díky tomu nemají potřebu od nás odcházet, ale naopak nás doporučují kde mohou (ťukťuk) za to my moc děkujeme. :)
Na druhou stranu nechci, aby to celé vyznělo tak, že si máte nechat vše líbit a být pořád jen růžový. To určitě ne. Ale pokud pracujete v synergii s kolegy i klienty, tak není ani moc potřeba direktivního řízení. My máme jasně nastavené hranice. Vždy používáme na spolupráci smlouvy! Jasně definujeme obsah a rozsah spolupráce a snažíme se toho nevyužívat.
Moje nejdůležitější rady pro spokojenou spolupráci:
Je nutné umět se ozvat!
Dodržovat stanovené hranice. (Pokud je něco špatně, nebo to (cokoliv) už překračuje určité hranice, nemám problém dát to celkem jasně a nekompromisně najevo.)
KOMUNIKOVAT - ptejte se, mluvte o problémech, zapojte zaměstnance do chodu.
Buďte kritičtí. Ale nejvíc sami k sobě!
Dívejte se vždy na vše z druhého úhlu pohledu, bez jakýchkoli předsudků a emocí.
Než budete horlivě jednat, nechte si klidně několik hodin na rozmyšlenou, nikdy nejednejte a nepiště maily v afektu!
