Co všechno je možné, pod rouškou pandemie?

V první řadě bych ráda upozornila na to, že tento článek nemá nijak znevažovat omezení vlády, nebo jiným způsobem vyvolávat pocit, že bychom měli brát SARS-CoV-2 na lehkou váhu, to určitě ne! Pouze bych ráda upozornila na některé důležité informace, postoje a názory lidí, které mě trochu znepokojují a neměli bychom před nimi zavírat oči, protože každá mince má dvě strany. Takže mi dovolte trochu kontroverznější článek na toto téma.



Já samozřejmě naprosto souhlasím s momentální celorepublikovou karanténou a poctivě ji dodržujeme už celý měsíc. V žádném případě by se neměli lidé mezi rodinami navštěvovat, neměli by chodit do městských parků, ze kterých je momentálně nový Václavák, ani by neměli chodit se sundanou rouškou mezi lidmi, atd... Nechápu lidi, kteří sebe a své okolí dobrovolně vystavují riziku. Lidi, který si ve frontě stoupnou hned za vás, nebo radši, než aby vás obešli či počkali, až odejdete jdou co nejblíž.


Vím, že je také spousta pozitivních činů a hlavně opravdu zásluhy-hodných lidí, že se národ ukázkově semknul a šije roušky, hodně lidí dobrovolničí a podobně, ale tomu se v tomto článku věnovat nechci.


Já pevně věřím a doufám, že tohle celé brzy skončí a že se vrátíme zpátky do starých kolejí, ale je tu pár věcí, které prostě musím zmínit....


Děsí mě totiž chování některých lidí a jsem tím vyloženě zhnusená!!! Opravdu si tu začínám lehce připadat jak za socíku před 30 lety... A začínám se bát, abych se po téhle celosvětové pandemii neprobudila do socíku číslo 2. Pevně doufám, že je to pouze špatnou momentální pschikou lidí, ale na druhou stranu... Právě v podobných krizových situacích poznáte pravou osobnost člověka...


Je opravdu nutné (???):

  • Udávání lidí bez roušky, kteří stojí na svém vlastním balkóně?

  • Nadávání lidem, kteří si jdou zaběhat, že nesedí na zadku (přitom třeba sedí celý den za počítačem, nebo pracují v nemocnici - nebo cokoliv jiného - a tohle je pro ně jediná možnost udržet si zdravého ducha i tělo)?

  • Lynčování druhých, kteří se nechovají stejně nebo dokonce nemají stejný názor?

  • Zkreslování informací, aby se všichni jen utvrdili v tom, že tento stav je to nejlepší?

  • Vysmívání se druhým pozitivnějším lidem, kteří třeba sice museli zrušit svou dovolenou, ale pořád počítají s přesunutím dovolené na podzim?

  • Poplácávání se po zádech, jak jsou někteří hrdinové, že vydrželi několik týdnů doma a urážení druhých, kteří to třeba nevydrželi a vystrčili nos?

  • Pranýřování rodin, které bydlí v jednom bytě v paneláku bez balkónu a vyjedou za město do pole, aby chvilku zapomněli, co se momentálně děje?

  • Šikanování kuřáků, kteří stojí samostatně daleko od všech lidí, protože je to to jediné co je uklidňuje?

  • Urážení či napadání nakažených lidí?

  • Zbavování se domácích mazlíčků se strachem, že přenáší vir (protože dva psi z celé planety na sobě měli vir, když na ně jejich nezodpovědný panáčci nakašlali)?


Jako opravdu jsme se dostali v 21. století k tomu, že se k sobě chováme jak za komoušů a navzájem se udáváme a lynčujeme, aniž bychom věděli důležité informace na pozadí?

Je dobré si uvědomit, že každý nemá stejné možnosti a na momentální situaci pohlíží také každý jinak. Také ji každý jinak zvládá a jinak se k tomu vyjadřuje. A je to dobře! Protože kdyby ke všemu všichni lidé přistupovali stejně, tak tu ještě dneska máme komunisty, nebo Hitlera!


Děsím se i toho, že konkrétně naše společnost vyžaduje (jako jedna z mála) tak tvrdá opatření od státu a jakoby se v tom vyžívala, protože jen tak se stanou lidé "poslušní/rozumní". Jak kdyby se lidem po té staré známé ztrátě svobody stýskalo a teď si tohle užívali...


Chování některých jedinců je vyloženě alarmující, například názor o ponechání uzavřených hranic či nemožnosti cestování (a tím nemyslím v blízké době pár týdnů/měsíců, ale i v té delší, kdy už pandemie nebude aktuální).

Jsem až zhrozená z toho, když čtu komentáře některých lidí, pod příspěvky cestovních kancelářích či cestovatelských fotek, kteří se v tomto stavu zřejmě opravdu vyžívají a těší je omezená svoboda a vidina uzavřených hranic už navždy...

NIKDO, ale opravdu nikdo neví, jak dlouho tento stav potrvá.. Může trvat 2 měsíce, nebo třeba ty tolik omílané 2 roky, ale zatím není jasno, který stav bude pravdivý. V Číně už je například cestování do zahraničí povoleno (a to jsou to 3 měsíce od rozšíření nákazy).

Takže já osobně bych tak skeptická na cestování s ohledem na SARS-CoV-2 nebyla, to už se víc bojím uzavřených a už nikdy neotevřených hranic z politických důvodů...


A vůbec! Kdo má právo rozhodovat a soudit druhé o tom, zda chce vycestovat nebo ne? Co když má někdo polovinu rodiny v cizí zemi a rád by je jel navštívit? Co kdyby vaše celá rodina žila v zahraničí a vy se nemohli 2 roky jet navštívit...?!

Jako jasně, cestovat do nejvíce zasažených a nebezpečných míst asi ne, ale nevím, proč by se nemělo cestovat do zemí, které budou v pořádku a nákaza Koronavirem tam nebude hrozit? I kdyby měla být po návratu nařízená ta 14 denní karanténa...


A co teprve porodnictví a zpátečnický přístup v souvislosti s Koronavirem?

Zákazy tatínků u porodu, braní novorozeněte, nerespektování prvorodiček a podobně... Nebo odmítnutí vyšetřit malé dítě? To je snad v pořádku? Když hypoteticky nakazit může třeba sám lékař ty rodiče? Nebylo by tedy lepší, nechat jim možnost volby a třeba nabídnout (i kdyby zpoplatněný) test na koronavir, který by zjistil nákazu a pokud by se nepotvrdila pokračovalo by vše jako obvykle?


A co politici, kteří se snaží využít situace ve svůj prospěch?

Třeba jako ministr Metnar (za ANO), který momentálně usiluje o posílení vlády na úkor parlamentu!


Co všechno je možné a tolerované, pod rouškou pandemie, kdy jsou lidé ochromeni?


Upřímně? Nebaví mě číst ty pozitivní zprávy, jak je to vlastně super, že se můžeme věnovat sobě a podobně.

Ne, nebaví mě ani příspěvky o tom, jak si to lidstvo zaslouží a podobně. Ty chytrácký kecy mi už lezou krkem!


Zvyšování domácího násilí, hroutící se ekonomika, lidé, kteří ze dne na den přišli o své příjmy, stres působící na psychiku lidí a ostatní naprosto alarmující věci.... Přijde mi, že tohle celé lidé přehlíží v jakém si přesvědčení o "obecném blahu"... Dělají, jak kdyby se jich to netýkalo.


Ale je tohle opravdu ochrana potřebných a obecné blaho?


Nejdřív zákaz návštěv prarodičů, kteří (kdo ví) jak dlouho tu s námi budou a následně - když to nefungovalo, přijde doporučení, ať si je radši vezmou lidé domu, aniž by ty lidi doma někdo otestoval?

Nepřijde vám to tak trochu chaotické? Jak kdyby se vláda chtěla vzdát zodpovědnosti za lidi v domovech důchodců, protože tam do dnes nedostali pořádné ochranné pomůcky a tak tu zodpovědnost radši hodí na své občany?


Proč se zrovna v naší zemi tak strašně málo testuje a dokonce se u nás počet testování a testovacích míst začal snižovat? Dokonce v Praze máme už jen 2 odběrná místa!

Proč naši politici opěvují Čínu, která nám prodává předražený materiál, ale o penězích z Evropské unie na pomoc Česku se nedočteme skoro nikde?


A proč přichází další vlna devastujících opatření na neupřesněnou dobu?

Kdyby se radši místo 14 denní karantény potenciálně nemocných a neustálého prodlužování zákazu vycházení a krizové situace, začali testovali všichni lidé, kteří přišli do kontaktu s nakaženými byl by efekt mnohem účinnější a méně devastující.

Ne, opravdu nechápu, proč se potenciálně nakažení jen pošlou do 14 denní karantény a pak se prostě čeká, jestli dostanou příznaky, aby je měli důvod otestovat? A pokud se během té doby příznaky neobjeví, tak se člověk může v klidu vrátit do běžného provozu a mezi lidi - i přesto, že se ví, že přenášet to mohou i bezpříznakový jedinci a tudíž bez testů nikdo neví, jestli je nebo není nakažený....?!


Pandemie tady nebude na věky věků a tak by mě zajímalo, jaké následky to celé bude mít...

  • Kolik lidí přijde nadobro o svou práci?

  • Jaký kus svobody nám to všem vezme?

  • Budou se této situace a strachu pokoušet zneužít politici a omezit lidem svobodu, ať pohybu nebo kontroly pod záštitou "bezpečnosti"? Nebo si upevnit své postavení a moc?

  • A co když (teď trocha kontroverzní teorie) je SARS-CoV-2 opravdu uměle vytvořená nemoc, aby odvedla pozornost od jiných problémů, či způsobila větší "utažení řetezů"? (Vzhledem k doplnění označení "SARS" a skutečnosti, že zrovna ve Wu-Chan, kde SARS-CoV-2 (dříve COVID-19) "vzniknul" je laboratoř zaměřená na zkoumání původního onemocnění SARS..)


Je pro mě celkem děsivé, že tato situace vyvolala tolik strachu v nás všech, až to bere zdravý rozum...

(A to je celkem důležité si uvědomit, že Koronavirus není zdaleka nejhorší nemoc na světě...) A její dopad může být ve finále mnohem horší, než její průběh...


Děsí mě dopad pandemie, možná víc než samotný virus... Foceno na podzim v Pragovce, tak snad zase brzy...

Marion Marketing s.r.o.

Mgr. Martina Neu.. 

E-mail: email@marblog.cz

Tel: +420 602 864 895   

  • Black Instagram Icon
  • Black LinkedIn Icon
  • Black Blogger Icon
  • Black Facebook Icon