Tak už to skolilo i mě

Po naší narozeninové oslavě jsem měla dvoudenní brutální kocovinu. Bylo mi fakt hrozně - což jsem tak trochu čekala a patří to k tomu (a u mě obzvlášť - celý dny při kocovině totiž jen zvracím)! Ale na druhou stranu, dvoudenní kocovina už je trochu moc i na mě.. Blbý bylo, že oslava probíhala v sobotu, takže na vykurýrování moc času nebylo. V pondělí jsem nezvládla absolutně nic, byla jsem pořád hrozně unavená a žaludek jsem měla stále jako na vodě - jen mě Míša dovezl na randíčko na večeři, kterou jsme ještě museli posunout, protože já nebyla schopná. A z večeře jen přejeli o pár ulic vedle do Swimu pro zbytek věcí.

V úterý ráno jsem měla networkingovou akci, kde nás naštěstí bylo tak pět a půl. Bylo mi pořád trochu divně, ale je fakt, že jsem za ty poslední 2 dny moc nejedla a taky nejsem zvyklá vstávat v 6 ráno... Jenže cestou domů mě začalo trochu škrábat v krku, ale už ke mě ze snídaně došla i trocha energie, tak jsem se hezky prošla z Václaváku na Jiřák. Bylo krásně a sluníčko, tak co by ne..Přijel pro mě Míša, dali jsme si kafe s jeli jsme domů pracovat.


Během dne se ke škrábání přidal občas lehký suchý kašel, tlak na hrudi (jenže tím já trpím skoro pořád i ze stresu) a k večeru i teplota. To už mi začínalo docházet, že to je naprosto jasný, o co tady jde... Přes noc jsem občas kašlala a protože byla noc před úplňkem, nemohla jsem vůbec spát. Super. Ráno mi bylo hůř. Celý den jsem nemohla spát, šíleně mě třeštila a bolela hlava, přidala se zimnice a teplota kolísala mezi 38 a 38,8. Kašel moc nebyl, ale přidala se hezky rýma. Naštěstí tenhle hrozný stav trval jen jeden den. V noci jsem se už vyspala (spolu se zimnicí) a druhý den mi celá teplota postupně klesala od 37,5 do normálu i bez prášků. Ale pro změnu se mi šíleně motala hlava.


Třetí den už nebyla ani teplota, ani moc motání. Ale přidal se celkem kašel, takže sirup na vykašlávání, klid na lůžku, horké čajíčky a snad to brzy přejde.


Nejvíc mě asi šokovaly ty rychle se měnící příznaky. Chvíli kašel, chvíli rýma, chvíli hlava, chvíli motání hlavy, pak chvíli odkašlávání, chvíli zimnice, chvíli horečka, pak zase normální teplota.. Jako na horské dráze. Ale Omikron je zřejmě přesný jako hodinky, protože všichni, co jsme se nakazili jsme dostali příznaky přesně po 3 dnech. A Michal, který to chytil ode mě doma, taky dostal příznaky přesně po 3 dnech..


Je fakt, že si myslím, že jsem hodně přilila do ohně tou kocovinou. Hrozně jsem si oslabila imunitu a celé své tělo svojí blbostí, takže se nemohlo bránit tak, jako jindy, když jsem se s virem během minulých 2 let setkala.. Nejen, že jsem od soboty do propuknutí příznaků prakticky nespala (protože party, kocovina a pak úplněk), ale ani nejedla a jeden celý den jen zvracela. Dalo se to čekat.


Důležité teď pro mě je to vyležet. Protože pořád dost kašlu. Opravdu hooooodně pít. Hlavně čistou vodu, ale také čaj - černý, zázvor s citrónem, nebo bylinky a také tady mám zásobu mojí oblíbený Poděbradky, tak piju i tu. No a také doplňovat vitamíny. Díky nové sekci Zdraví na Notino jsem si udělala docela zásobu, tak aspoň doma máme plnou lékárničku. Hlavně je pro mě teď důležitý vitamín C, ten beru pravidelně od Lipo-C-askor, ale také vitamín a D, protože ten prý celkem pomáhá v boji proti tomuto nepříjemnému onemocnění.. No a taky se z té postele na sluníčko ani denní světlo moc nedostanu. Přitom je pro tělo tak důležité! Jen si vzpomeňte na pohádku Honza málem králem a scénu se smrtkou a tou malou holčičkou, která jen ležela dokud Honza neroztáhnul okno, aby na ní začalo svítit sluníčko.

Je fakt, že první 2 dny jsem kvůli hlavě jen ležela. První den naprosto potichu bez jakékoliv elektroniky. Druhý den jsem si aspoň mohla pustit pohádky přes podcasty, ale dívat se na displej nepřicházelo v úvahu. Třetí den jsem si už pustila Netflix s dabingem. No a dneska zvládám i titulky. Hurá.


....Napsáno 19.2.