Zkušenosti se sbírají hlavně neúspěchem. To je prostě daný. I když ne hezký, ale prostě to tak je. A když něco neznáte, neumíte, nebo jste nikdy nedělali, zřejmě se fuckupům a pádům nevyhnete. Ani já se nevyhnula, nevyhýbám a občas až kroutím hlavou nad tím, jestli už je to jen moje smůla, nebo spíš blbost.
Každopádně, abyste se toho vyvarovali či se mohli poučit z cizích (mých) chyb, rozhodla jsem se s vámi sdílet kromě tipů na kosmetiku i zážitky, fuckupy a (ne)zkušenosti z mého malého a milého podnikání, které si tak trochu (ne)chtěně posledních pár let sbírám. :)
Najdete je od teď ve nové kategorii na blogu s názvem Online.
Vše od samotné tvorby webu, přes kampaně s influencery, zkušenosti s freelancery a podobně. Nečekejte tedy žádné úspěchy - ale spíš hromadu neúspěchů, vtipných až k nasrání hodných situací a mé blbosti, která mi toho ve finále dala víc, než celý život ve škole.
A jaké to podnikání vlastně je?
Všelijaké. Chvíli zábavné a chvíli k nasrání. Chvíli vás to žene dál a chcete víc a víc a jindy máte chuť se na všechno vy...
Když se totiž pustíte na volnou nohu, nehrozí vám sice vyhození z práce, ale hrozí, že si to poserete sami tak, že budete přemýšlet, jestli se radši nejít zaměstnat na kasu do Tesco. Berete totiž plnou zodpovědnost za své jednání a rozhodnutí, a nemůžete to svádět či se vymlouvat na někoho jiného. Za všechna špatná rozhodnutí si můžete sami. A neznalost, nezkušenost a naivita neomlouvá!
To je možná ve finále ta vzrušující část, která mě na tom baví nejvíc, neustálé učení se a vzdělávání i ve věcech, které vás nikdy předtím nenapadly a ani vás nijak nebaví, ale ve finále je to mnohem lepší, když víte, že to děláte pro sebe, než pro nějaký korporát, kde byste se tomu stejně nevyhnuli.
A hlavně, nemám ráda, když na mě někdo řve a tak na sebe radši řvu sama - a to vám můžu říct, že je občas snad ještě horší... :D
Taky to chce občas pořádného panáka, hromadu nadšení, nenechat se lehce znechutit a odbýt. Spíš být odolný a víc nad věcí. Což mi upřímně pořád moc nejde, jsem celkem nervák a tak se stává, že jsem buď vystresovaná nebo nasraná, ale myslím, že je to spíš dočasný stav.
Každopádně nejdůležitější asi je, vědět proč to děláte. Já to dělám pro sebe, abych na sebe mohla být pyšná, něco v tom životě dokázala a vybudovala. A hlavně, abych mohla žít tak, jak mě baví - nezávisle a svobodně.
