top of page

Nastavujte si hranice, i když je to těžký!

Většinou sem práci ani MARION MARKETING moc netahám, a už vůbec ne ty negativní věci. Protože tohle je můj osobní blog, můj koníček a je plný hlavně pozitivních věcí. Ale teda dneska mě to dožralo už tak, že se o to s Vámi chci podělit. PROTOŽE UŽ NEBUDU MLČET.

Martina v černém roláku, šedých vlněných kalhotech s páskem před Národním muzeem v Praze.
Silná žena se nebojí nastavit si hranice! Nebojte se a nemlčte, když se k vám někdo nechová s respektem.

Chodím a potkávám se týdně s mnoha podnikateli a lidmi z businessu. A naštěstí se z 99 % setkávám jen se slušnými a milými lidmi, se kterými se vzájemně respektujeme a chováme se k sobě jako rovný k rovnému. Bez ohledu na business či postavení ve firmě. ❤️

Ale občas se samozřejmě najdou výjimky. A ano, vím, že nežijeme v pohádce, ale haló! Slušné chování by mělo být naprostým základem každého (nejen) podnikatele!


Arogantní komunikace není cool, sexy ani hot!

Proto mě NIKDY nepřestane překvapovat ten způsob a tón arogantní až vysmívající se komunikace, jakým se mnou (naštěstí pouze opravdu vyjímečně mluví - VŽDYCKY JEN starší muži). O to víc, když je pak pozoruju a zjistím, že k nikomu jinému (staršímu nebo MUŽI) si totéž nedovolí.


Bohužel je očividný, že jde opravdu pouze o to, že jsem na všechny (nebo se aspoň snažím být vždy a v každé situaci) milá, jsem malá, mladá (často nejmladší i v mých 32 letech) a ještě k tomu žena (v jejich očích tedy zřejmě spíš dívka/dítě - posuzuji dle šokovaných reakcí některých lidí, když se dozví můj věk, což je lichotivý v životě, ale v businessu moc ne = protože automaticky předsudky o neschopnosti a snadné manipulaci mé osoby).


A já vím, že právě TOHLE je důvod, proč máme 80 % zákazníků ženy (na což si opravdu nestěžuji, naopak). Protože v naší agentuře jsem obchodník já a tedy první komunikace probíhá mezi potenciálním klientem a MNOU. A bohužel mám již od několika ne/klientů potvrzeno, že důvod proč si nás na poprvé nevybrali je to, že jsme moc mladí a nebo že za firmu komunikuju a vystupuji já - žena. Což může působit u starších firem a nebo na vyšších pozicích jako nevhodný či nedůvěryhodný adept pro výběr jejich marketingu. Protože přeci muži a ideálně 35+ jsou lepší a zkušenější markeťáci než ženy... Což je šílený a je mi trochu líto, že to i v dnešní době stále trvá...


Taky mi přijde šílený, že se s tím nepotýkám jen já jako majitelka marketingové agentury, ale že se i moje zaměstnané kamarádky otevřeně baví o tom, že nemohou staršímu šéfovi nastavit hranici, jakou by chtěly, v případě nepříjemného chování, protože se bojí, že se ho dotknou, on to vyhrotí a jim potenciálně může v případě odchodu zkazit i budoucí kariéru v oboru - jakožto muž s vyšším postavením na malém českém rybníčku.


Takže ať už mi laskavě lidi přestanou tvrdit, že u nás žádná genderová diskriminace není. Často toto téma totiž otevírám a velmi často se setkávám s reakcí (mužů), že jsou doslova šokováni, že se mi tohle děje...


Co se teda dneska stalo?

O tom, co se dneska stalo nebudu psát nic víc, než to, že se ke mě jeden majitel (a zároveň psí trenér) při každé osobní komunikaci o možné spolupráci choval tak nechutně, až to i Michala zvedlo ze židle. To, že se chová stylem "já jsem pán" a vy jste můj "pes" i v rámci celého kolektivu dospělých lidí, kde jsme se potkávali, jsem poznala hned. Ale říkala jsem si, ok asi pracovní deformace z výcviku psů a třeba to tak nemyslí... Ale to, že na mě zkoušel při každém jednání klasický manipulativní techniky a direktivní postoj, stejný jako při výchově psa, to už bylo trochu moc. A teď už chápu, proč od minulého roku otočil asi 3 markeťáky/agentury (kdy mi sám přiznal, že ten poslední odešel sám - sakra, tohle měl být pro mě RED FLAG)...


Ukázka naší komunikace, ať pochopíte kontext:

Už při vyjednávání spolupráce (což my neděláme, jednáme se všemi klienty stejně, všichni mají stejné smlouvy, ceny služeb jsou také pevné a neděláme žádné vyjednávání a smlouvání, protože by to nebylo ke klientům fér a to není ve filozofii naší firmy) mi to bylo nepříjemné.

Dohodli jsme se přes mail na spolupráci. Forma fakturace - první měsíc proběhne formou barteru (členství) a ostatní měsíce po té budou normálně fakturovaný. Začátek spolupráce probíhá po společném podpisu smlouvy z obou stran. Tento postup byl komunikován 3x v mailu a 2x osobně.

Komunikace probíhala stylem:

Den 1 (předminulý týden osobně na akci).

On: Budete mi natáčet videa z akce.

Já: No to bohužel já osobně opravdu nemohu, není to moje profesní zaměření. Nemám na to techniku a neumím to.

On: Já vám říkám, že budete! ...(otočí se a odejde)


Den 2 (e-mail)

My: (Poslali jsme standardní nabídku dle jeho požadavků a potřeb.)

On: Prosím navrhněte barter a úpravu ceny, jestli je to možné. Předpokládám, že xy je cena pro fungující spolupráci. Ta bude platit po zkušebním období 3 měsíců. Fotit a natáčet videa můžeme na začátku spolu během (cenzura - jeho akce).

Já: Nevím, zda jsem Váš dotaz pochopila správně, ale aby nedošlo k nedorozumění… Toto je naše standardní nabídka na správu pro všechny klienty, kteří mají tento stejný objem spolupráce. Platí to od startu spolupráce, ne až po zkušebním období.

Fotit a natáčet videa, upřímně nevím, jakou máte představu. :)) Ale jak jsem říkala, střih videí ani nic podobného pro klienty neděláme/neumíme. Nemáme na to ani techniku, já osobně videa vůbec neovládám a naše agentura se na toto odvětví nespecializuje. Proto nám podklady do kampaní dodávají klienti (kromě vyjímek z kosmetického průmyslu či jiné drobné hmotné produkty). Můžeme Vás propojit s partnerskou agenturou, kteří videa natáčí. + další zmínka o smlouvě


(Moje poznámka - to si opravdu myslel, že budeme 3 měsíce pracovat ZADARMO?! :D)


Den 3 (na akci tento týden)

On: Nahrál jsem vám videa do složky. Co teď bude následovat?

Já: Skvěle, moc děkujeme. Nyní potřebujeme tu smlouvu podepsanou od Vás.

On: (Mávne na mě rukou a odejde beze slova...Stojím v šoku, nechápu reakci a čekám jestli se vrátí. Ne.)


Den 4 (e-mail)

On: Jen se chci ujistit, že to chápu správně. Domluvili jsme se na spolupráci. V pátek už jsi byla jako člen, to znamená součást barteru. A přesto ještě neexistuje žádná vaše aktivita. Fotky jsem nahrál. 

Byla jsi ve středu na snídani. Natočila jsi něco, co by se hodilo? 

Já: "Ano, máš pravdu, neexistuje zatím žádná aktivita z naší strany, protože jak jsem již 3x zmínila v předchozí e-mailové komunikaci viz vlákno tohoto e-mailu a také znovu osobně na středečním setkání, spolupráce z naší strany začíná po podpisu smlouvy, kterou od tebe ještě nemáme.

Také jsem Ti několikrát během našich hovorů zmiňovala, že moje agenda v naší agentuře není natáčení videí ani tvorba fotografií… Foto a video podklady, jak je uvedeno i ve specifikaci musíme dostávat od klienta. Takže ano, to nahrané foto od tebe je fajn a můžeme s ním v rámci postů pracovat.

Čekala jsem, že tu smlouvu v tomto týdnu zašleš a začneme. Ale samozřejmě pokud máš jinou představu o spolupráci se správcem Tvých sociálních sítí, a spolupráci s naší agenturou dle původního očekávání nenastavíme, tak počítám s tím, že předchozí návštěvu uhradím standardním způsobem. 

Bohužel mám z naší komunikace čím dál silnější dojem, že se asi úplně nestřetáváme s představou o spolupráci. Proto bych možná otevřela diskuzi, zda by vůbec byla podobná spolupráce pro obě strany přínosná.

On: Souhlasím. Spolupráce začíná aktivitou. Opravdu jsme každý jinde.


(Poznámka - Důvod proč si v mailech tykáme je ten, že jsem mu v dobré víře při osobním setkání řekla, ať mě oslovuje jménem (oslovoval mě příjmením), nenapadlo mě, že hned v zápětí přejde k tykání. Nepotykali jsme si.)


Jiný den:

Poznámka: Zajímavá situace probíhala i pokaždé ve skupině, kde se všichni představujeme.

On: Až zazní zvuk, že vám vypršel čas, tak dokončete větu. A opravdu se nezkoušejte se mnou přetahovat, víte, že já vždycky vyhraju.

A tak je to nyní jeden z mála klientů, kterému jsem otevřeně napsala, že s nimi MY za agenturu nechceme spolupracovat. A mám z toho nyní ten nejvíc nejlepší pocit, protože moje intuice nikdy nelže a člověk, který má problém hrát fér a dle pravidel by nám v budoucnu nadělal akorát problémy a spoustu nepříjemností...

Jsem neskutečně vděčná, že jsem byla celý život vychována k tomu, nebát se za sebe postavit, nemlčet když se vám něco nelíbí a umět si nastavit hranice.

A proto chci apelovat i na vás.

  1. Trvejte na smlouvě v každém případě a vždy...! Je to celkem dobrý ukazatel charakteru případných partnerů.

  2. Nastavování hranic je těžký a nepříjemný. A ano, může to stát i důležitou nebo velkou zakázku, ale NIC nestojí za to, abyste se cítili jako kus hadru na podlahu, nedocenění nebo ponižovaní..  

bottom of page