Hallstatt je malé městečko (řekla bych spíš vesnička), která je celkem snadno a rychle dostuplná z Česka. Z Prahy nám cesta trvala asi 5-6h (s přestávkami). A proto sme ho měli v plánu jako výlet na zpestření toho šedého přelomu zimy a jara. Naštěstí sme měli štěstí a sluníčko nám přálo (což k naší smůle odnesl nos a obličej, neboť sme si ho zapomněli namazat).
Cestou pojedete směrem na České Budějovice a dál na Linz. Když uvidíte první veliké hory, víte, že se blížíte. My jeli kolem Traunsee, kde jsme si udělali malou přestávku. Více méně jen na pár fotek a pokračovali sme dál.
Když jedete do Hallstattu, projedete tím nejužším tunelem, který jsem kdy jela. Městečko je opravdu maličké, o tom ale až zachvíli.
My se ubytovali ve vesnici Obertraun, která je o něco větší. Bydleli sme v hotelu Haus am see, který byl poměrně levný a sice pokoje nebyly nejmodernější, ale účel splnily. Měli sme krásný výhled na jezero, na pokoji bylo teploučko a snídaně byla moc dobrá. Na večeři sme šli do restaurace Resort Obertraun, kde sme si opravdu pochutnali.
Večer sme šli na procházku do večerního Hallstattu, kde nebylo ani živáčka, ale chytla se nás místní kočička, kterou sme pojmenovali jako Míšu (hlavně z důvodu neutrálnosti jména). Míša byl/a celou dobu s náma.
Druhý den nás čekal náročnější turistický výlet. Jelikož se z Obertraunu dá sednout na lanovku a nechat se odvést na horu, kde jsou krásné vyhlídky a od Dubna – Října (myslím) je otevřená i mamutí jeskyně (kterou sme bohužel neviděli, ale někdy se tam kvůli ní musíme vrátit. Lanovka stála něco přes 30euro, ale půjčili nám sněžnice, cena je za obě lanovky (Mamutí jeskyně je totiž v první části lanovky, na zbytek se musí přestoupit). My tedy jeli až nahoru, lanovka jede opravdu vysoko, proto lidem se závratěmi nedoporuučuji se dívat, dolu.
Když vyjedete úplně nahoru, vydáte se směrem doprava, kde vám cesta k vyhlídce 5 prstů zabere asi 30min.
Cestou projdete okolo další vyhlídky, která je plechová a také nějaké malé kapličky, která asi slouží horské službě, co sme tak usoudili.
Když půjdete dál, dorazíte konečně k té nejhlavnější vyhlídce, kvůli které sme hlavně tady – 5 fingers. Ta scenérie je opravdu kouzelná, jste totiž ve výšce 2100m a pod vámi je 400m hluboká propast.
Další cesta vede zpátky k lanovce a od ní na opačnou stranu, tedy do leva. Cíl cesty je žralok. My se cestou stavili na velmi dobré gulášové polévce v místní restauraci.
Tato cesta vám zabere asi 45min. Nám to, ale vůbec nepřišlo dlouhé, hlavně proto, že kolem byly krásné scenérie nádherných sněhových peřin, které nebyly porušené lidmi ani zvěří.
A zde již vidíme výše mníněného žraloka, který slouží i jako prolézačka pro děti. Uvidíte odtud opět jezero.
My sme dá bohužel nedošli, hlavně proto, že nejsme zvyklí na sněžice a nebylo to uplně jednoduché. Taky sme museli uprosit kluky od lanovky, aby nás vyvezli nahoru (sedačkovou lanovkou pro lyžaře, protože sme mysleli, že v těch sněžnicích se nahoru k naší kabinkové lanovce už nedostaneme). Vrátili sme se tedy dolu pod kopec. a vydali se na poslední procházku, směrem do Hallstattu. Můžete se také vydat na vyhlídku, která je přímo ve městě Hallstatt a vede k solným jeskyním. My bohužel neměli čas a tak to máme v plánu příště.
Konečně tu bylo i víc lidí a tak sme ho prošli celý tam a zpět, je opravdu malinký a proto vám to nezabere déle než hodinu ho celý projít. Je velmi zajímavé, jak jsou ty domy postaveny nad sebou. My si dali palačinky u místního českého stánkaře a natočili sme si u náměstí pitnou vodu z místního pramenu.
