Listopadové výlety

Kdo mě sleduje na Instagramu, tak si jistě všimnul, že jsme začali vyjíždět každý víkend na jeden výlet mimo Prahu. Nejprve jsme byli na Ještědu, teď o víkendu jsme byli na rašeliništi v Jizerkách a příští týden plánujeme vyrazit na "český island" SOOS.


Musím uznat, že i když podzimu nijak zvlášť neholduji, procházky přírodou jsou moc hezký a já jsem ráda, že se aspoň někam můžu obléct. I když je venku už kolikrát pořádná kosa a já zjistila, že moje outdoor výbava neobsahuje úplně to, co by měla. Jezdím v zimní péřovce, čepici a nákrčníku s angorou. Využívám toho, že se můžu aspoň někam namalovat, takže jsem dokonce teď začala používat (asi po 5 letech!!) make-up.


Tenhle skvělý přírodní make-up Ere Perez od australské značky mám už od léta, ale až teď jsem dostatečně bílá a barevně mi sedí jako ulitý! Je příjemný a lehce krycí a sháním ho jako všechno :) na Notino / spolupráce.


Poctivě se nejprve nakrémuju vyživujícím krémem DieNikolai (biodynamická kosmetika) a občas make-up do krému jen přimíchám, jindy vrstvím, až se krém vsákne.


Ještěd

Na Ještěd jezdíme celkem pravidelně i když většinou v únoru a nahoře si dáme čaj. Teď bylo všechno zavřené, takže smůla.. Jediná výhoda bylo parkoviště, které se neplatilo, ale lidi tam parkovali jak se jim zachtělo, takže zablokovali v pohodě jiná auta tak, že nemohli potom ani odjet...

Když jsme vylezli na Ještěd, měli jsme nádhernou podívanou, hlavně na údolí zahalené do peřin inverze. Bylo to jako v nebesích. Viděli jsme, jak se přelévají "mraky" z jednoho údolí přes nižší hory do druhého, které ještě bylo hezky viditelné. No naprostá nádhera. Lidí bylo jako sr..ek, ale tak s tím se na Ještědu asi počítá.

Cestou domu jsme se zastavili v Liberci a na doporučení vyzkoušeli jejich vyhlášený Chicago bar, kde mají fakt vynikající burgery a taky skvělé zapečené hranolky, posypané několika možnými způsoby.



Rašeliniště Jizerské hory

Když jsme naopak jeli do těch Jizerek na rašeliniště, jeli jsme tam úplně poprvé. A překvapila nás celkem kosa - je to totiž velká placka a vítr hodně foukal. Takže jsme bloudili, kam vlastně máme jít a kde zaparkovat. Ve chvíli, kdy jsme dojeli na obrovské parkoviště plný aut u kterého jsou 2 velké chalupy (Chata pod Bukovcem), došlo nám, že jsme na místě. Bohužel parkoviště stálo 100 kč a platba kartou nefungovala, takže jsme museli jít vyřešit parkoviště do chalupy.

Když jsme vyrazili všude bylo spoustu lidí a hrozně moc tras, nevěděli jsme kudy jít na vytoužená rašeliniště, tak jsme se zeptali kolemjdoucích. Ty nás poslali pořád po asfaltové cestě podél dalších chalup. Bylo to opravdu nádherné a cesta trvala asi půl hodinky. Došli jsme až k Chalupě Pešákovna, kde vaří. Sice měli mé milované kyselo, ale bylo to dost slabý, nic extra.. A zázvorovej čaj to stejné.. Ale tak zahřálo to a koupili jsme i balíček kapesníků, které nám ve výbavě chyběly.



Vydali jsme se dál, za bránu, která znemožňuje příjezd cizích aut. A hned u prvního mostu slezli na dřevěné chodníčky. Zřejmě jsme měli jít ještě dál, protože jsme nakonec vůbec nenarazili na bažiny, které jsme chtěli vidět. Ale prošli jsme se kolem potůčků, krásné přírody, stromečků i soukromých chatiček, které bych si moc ráda třeba na víkend klidně pronajala. Cesta nás vrátila zpátky, ještě před samotnou Chalupu Pešákovnu, takže jsme pak vyrazili směrem k autu. Cestou je po levé straně ještě rozcestí lesem, kterým se můžete vydat na parkoviště místo hlavní cesty. Jenže my jsme vyrazili už celkem při stmívání a ta cesta není moc ideální, když si nevidíte pod nohy.. :D Naštěstí jsme to měli jen tak tak, než byla úplná tma.



Mgr. Martina Neu.. 

E-mail: email@marblog.cz

Tel: +420 602 864 895   

  • Black Instagram Icon
  • Black LinkedIn Icon
  • Black Blogger Icon
  • Black Facebook Icon