Miluji cestování, což jako travel blogger, je asi jasný. Jenže co s těma 1000 fotkama udělat, abychom o ně navždy nepřišli?
Já to dělám takhle:
Nejprve je po každé dovolené razantně promažu a nechám, jen ty použitelný, abychom je mohli ukazovat návštěvám a tak..znáte to.
Ukládám je na externí disk, který je dostatečně veliký a zároveň mi fotky nezabírají místo v pc. Ale i když je přehodím na disk, tak je nikdy nemažu z SD karty!!! Tu si schovávám mezi ostatní pro případ, že by se mi smazal disk.
No a abych je měla i v ruce (protože, ruku na srdce, kolik z vás se dívá po 2 letech na všechny fotky z dovolené v chorvatsku?), tak si každý půl rok – rok, dělám výtah těch nejdůležitějších a nejzajímavějších a nechávám si je vytisknout. Což je výhodný, protože vás to jednak donutí přemýšlet nad tím, které fotky za to fakt stojí a ve finále víte, že se na ně fakt budete dívat.
Protože co si budeme povídat, už se mi X krát stalo, že se mi smazal pc a s ním i všechny moje fotky a vzpomínky…
Je pravda, že se mi postupem času začaly pomalu kupit a kupit a ve finále Vás to nebaví se jimi třídit, protože na albíčka moc nejsem a mám je spíš v krabicích a tak…
No a pak jsem objevila kouzlo foto knih. Je úžasný, že máte ucelený kus fotek v knize a vzhledově to vypadá líp než album. Také se tím pěkně listuje a i v knihovně vám tak udělají hezký kousíček vašeho cestovatelského a rodinného života. Většinou to všechny zaujme spíš, než album, možná i proto, že i desky jsou podle toho, jak si je vyberete a můžete si tam dát třeba jen nějakou pěknou úvodní fotku (to mám já na obou).
Já už mám takhle 2 fotoknihy a můžu je tak objektivně porovnat.
Když jsem dělala první, bylo to před rokem a byl to dárek ke Kubovým narozkám – z naší první společné dovolené v Polsku. Foto kniha měla velký úspěch a proto, když jsem dostala od Saal Digital tu možnost udělat si teď další s mým výběrem, neváhala jsem. Zvolila jsem si střední čtvercovou velikost, protože nemám ráda velké věci, ale zase dostatečně aby v ní vynikly mé cestovatelské fotky.
Vytvořit ji, je velmi snadné, jen vkládáte fotky a panáček vám ukazuje, zda je fotka kvalitní, nebo ne (abyste ji neměli třeba v malém rozměru a obraz rozmazaný). Pokud chcete vložit obrázek do obrázku, nebo text, jde to také velmi snadno, takže i lidé, kteří neumí moc na pc, to hravě zvládnou.
Já jí celou věnovala pouze místům kde jsme byli (ale bez lidí), protože jsem si chtěla udělat něco víc uměleckého, než klasický „fotoalbum“.
Když kniha přišla, byla jsem nadšená! Oproti té z minulého roku, je z klasického fotopapíru (takže listy jsou hezky lesklé a tvrdé), protože ta z minulého roku je z obyčejného papíru, takže se i rychleji zničí. Je ideální velikosti a je prostě úžasná!!!
Jediné co bych vytkla této fotoknize, v té z minulého roku byla větší možnost volby různých klipartů a taky se mi zdá, že ty fotky ze Saal, jsou maličko ztmavené, než v originále, ale možná to je pouze můj dojem.
Co se ceny týče, cena byla téměř u obou knih stejná, jedna je větší, ale druhá má kvalitnější papír. Jde o priority. Mě stály kolem 1200kč.
Další věc, kterou jsem začala tvořit u nás doma, je stěna v předsíni s našima společnýma fotkama s Kubou.
Nechávám je většinou tisknout v Printic, kde je nejlepší stáhnout si jejich aplikaci do telefonu a pak už jen vkládat fotky a vybírat pozadí. Fotky jsou stejného stylu, jako by byly z polaroidu. Zaplatíte to kartou, přímo z aplikace a není to drahý. Většinou vám přijdou do týdne (ani ne) a rovnou do schránky, takže pohodlí na nejvyšším levlu ??? .
My to máme namixovaný i s normálníma fotkama, nebo různýma polaroidovýma, aby to bylo různorodé. Na zdi jsou pak ty z Printicu hezky barevný, menší a pěkně vyniknou. Každý kdo k nám domu vstoupí, se nad tím vždy pozastavil a všichni to moc chválí (doufám, že ne jen ze slušnosti 😀 ).
A jak si uchováváte své vzpomínky vy?
